"Jmenuji se Vendulka jsem jedna z 60ti hlavé smečky z Měnínské kauzy. V tom, místě, kde jsem žila mnoho let, každým rokem přibývala další a další štěňata a je s podivem, že nás to peklo, tolik přežilo. Jsem asi 8 - 10 letá holčička, malého vzrůstu, vážím 9 kilo a vypadám, jako jezevčík na delších nožkách. Neznala jsem lásku a péči svého člověka, neznala jsem pohlazení, ani čistý pelíšek, nevěděla jsem, co je to, tulit se ke své paničce. Mým životem byl vybydlený, špinavý dům, dvůr plný harampádí, co se dělo za plotem, nikdo z nás, neměl nikdy šanci poznat. Když jsem přijela k tetě, tiskla jsem se v rohu a nechápala, co se stalo, bála jsem se o sebe, chtěla jsem být neviditelná. Doteky a hlazení, jsem přijímala s obrovskou nedůvěrou a strnule, s vyděšenýma očima, ale ani mě nenapadlo ukazovat zoubky, spíš jsem chtěla zmizet. Velmi rychle jsem v dočasce pochopila, že se můj život obrátil vzhůru nohama, najednou mám každý den plnou mističku, rozvaluju se v peřinách, poznávám okolní svět, který je pro mě ale zatím ještě stále moc divoký a velký. Doma už jsem konečně veselá, moc ráda se mazlím a konečně dokážu i nadšeně vítat tetu s roztančeným ocáskem. Venku jsem stále ještě nejistá a bojácná, z hlasitých, neznámých a rychlých věcí i situací. Hledám velmi zodpovědnou a spolehlivou rodinku, milující páníčky, velmi empatické a laskavé, kteří mě zahrnou láskou, ale především hlavně bezpečným zázemím, kde si pomalu budu zvykat a kde spokojeně strávím zbytek svého života, vaše Vendulka."

"Jmenuji se Vendulka jsem jedna z 60ti hlavé smečky z Měnínské kauzy. V tom, místě, kde jsem žila mnoho let, každým rokem přibývala další a další štěňata a je s podivem, že nás to peklo, tolik přežilo. Jsem asi 8 - 10 letá holčička, malého vzrůstu, vážím 9 kilo a vypadám, jako jezevčík na delších nožkách. Neznala jsem lásku a péči svého člověka, neznala jsem pohlazení, ani čistý pelíšek, nevěděla jsem, co je to, tulit se ke své paničce. Mým životem byl vybydlený, špinavý dům, dvůr plný harampádí, co se dělo za plotem, nikdo z nás, neměl nikdy šanci poznat. Když jsem přijela k tetě, tiskla jsem se v rohu a nechápala, co se stalo, bála jsem se o sebe, chtěla jsem být neviditelná. Doteky a hlazení, jsem přijímala s obrovskou nedůvěrou a strnule, s vyděšenýma očima, ale ani mě nenapadlo ukazovat zoubky, spíš jsem chtěla zmizet. Velmi rychle jsem v dočasce pochopila, že se můj život obrátil vzhůru nohama, najednou mám každý den plnou mističku, rozvaluju se v peřinách, poznávám okolní svět, který je pro mě ale sice ještě moc chaotický, ale hezky už si zvykám na procházky a dění venku. Doma už jsem konečně veselá, moc ráda se mazlím a konečně dokážu i nadšeně vítat tetu s roztančeným ocáskem. Venku jsem sice ještě nejistá z hlasitých, neznámých a rychlých věcí i situací, přesto dělám velké pokroky a stává se ze mě úžasná holčička. Hledám velmi zodpovědnou a spolehlivou rodinku, milující páníčky, velmi empatické a laskavé, kteří mě zahrnou láskou, ale především hlavně bezpečným zázemím, kde si pomalu budu zvykat a kde spokojeně strávím zbytek svého života, vaše Vendulka."

"Jmenuji se Vendulka jsem jedna z 60ti hlavé smečky z Měnínské kauzy. V tom, místě, kde jsem žila mnoho let, každým rokem přibývala další a další štěňata a je s podivem, že nás to peklo, tolik přežilo. Jsem asi 8 - 10 letá holčička, malého vzrůstu, vážím 9 kilo a vypadám, jako jezevčík na delších nožkách. Neznala jsem lásku a péči svého člověka, neznala jsem pohlazení, ani čistý pelíšek, nevěděla jsem, co je to, tulit se ke své paničce. Mým životem byl vybydlený, špinavý dům, dvůr plný harampádí, co se dělo za plotem, nikdo z nás, neměl nikdy šanci poznat. Když jsem přijela k tetě, tiskla jsem se v rohu a nechápala, co se stalo, bála jsem se o sebe, chtěla jsem být neviditelná. Doteky a hlazení, jsem přijímala s obrovskou nedůvěrou a strnule, s vyděšenýma očima, ale ani mě nenapadlo ukazovat zoubky, spíš jsem chtěla zmizet. Velmi rychle jsem v dočasce pochopila, že se můj život obrátil vzhůru nohama, najednou mám každý den plnou mističku, rozvaluju se v peřinách, poznávám okolní svět, který je pro mě ale sice ještě moc chaotický, ale hezky už si zvykám na procházky a dění venku. Doma už jsem konečně veselá, moc ráda se mazlím a konečně dokážu i nadšeně vítat tetu s roztančeným ocáskem. Venku jsem sice ještě nejistá z hlasitých, neznámých a rychlých věcí i situací, přesto dělám velké pokroky a stává se ze mě úžasná holčička. Hledám velmi zodpovědnou a spolehlivou rodinku, milující páníčky, velmi empatické a laskavé, kteří mě zahrnou láskou, ale především hlavně bezpečným zázemím, kde si pomalu budu zvykat a kde spokojeně strávím zbytek svého života, vaše Vendulka."

" Jmenuji se Sára a bohužel jsem přišla o svou milovanou paničku. Pobyla jsem krátce v útulku, kde jsem byla velmi smutná, ale brzy jsem se dostala k tetě, u které nyní čekám na svou novou šanci, mít zase po boku svého milovaného človeka. Je mi 9 let a jsem kříženka jezevčíka, jen mám o dost vyšší nožky, než opravdové špagetky. Miluji svého člověka a nejraději jsem stále s ním, moc ráda bych měla zase spřízněnou duši, hodnou, laskavou paničku, která mě zahrne láskou a péčí, kterou potřebuji. Jsem moc hodná holka, ráda se mazlím a miluju i cizí návštěvy, které hned vítám a nechám se drbat. Doma si hraju s hračkami a lenoším na gauči, přitulená ke své paničce, ráda se proběhnu na pořádné procházce a pohyb mi není cizí. Ostatní pejsky moc nemám v lásce, raději bych měla celou lásku své paničky jen pro sebe a užívala si našich společných chvil, jako jedináček. Vaše Sárinka."

"Moje jméno je Nora a můj život se mi převrátil vzhůru nohama. Moji majitelé byli pokročílí senioři, celý život jsem znala jenom je, postupně mi oba stářím odešli a já se v 6 letech ze svého dvorku na vsi dostala do velkoměsta do bytu, k příbuzným. Kvuli času, práci a asi i proto, že to nebyli opravdoví pejskaři, mě předali nedávno k tetě do Dočasek, kde se stále ještě rozkoukávám, učím se novému psímu životu, pravidlům a důvěře. Je mi asi 7 - 8let, jsem menší voříšek, velká fešanda, i když ještě stále při trochu při těle. Celý život jsem si žila podle sebe, nic jsem nemusela, dělala jsem si, co jsem chtěla a i když lidi miluju a následuju věrně na každém kroku, občas jsem trochu netykavka a musím si na cizí lidi a blízký kontakt zvyknout. Miluju procházky a výlety, s radostí s váma budu trávit čas venku, doma jsem klidná, hodná, o samotě nic neničím, neštěkám a jsem čistotná. Moc ráda se mazlím, strkám do vás čumákem, abyste mě nepřestali hladit, ukazuju bříško a nadšeně si užívám vaši přízeň a doteky. Svoje i cizí lidi vítám, svého pána / paničku budu nadšeně doprovázet ako věrný ocásek. Ovšem dokážu dát i jasně najevo, co se mi nelíbí a kde končí hranice "důvěrností" , když jste na mě moc hrr, zavrčím a v krajním případě dovedu i ukázat zoubky. Zkrátka, musíme si dát čas a prostor na upevnění důvěry. S pejsky vycházím bez problémů, venku je ignoruji, doma ale budu raději jako jedináček. Ráda bych našla laskavou milující rodinu, kde na mě nebudou tlačit, kde mě budou respektovat a zároveň se mých vrtoch nezaleknou, nastaví mi pravidla a řád a budou ke mně trpělivější. Vaše Norinka."