Amy je jedna ze 6 sourozenců staffordího typu, které si kdosi zřejmě "připravil" jako přivýdělek na vánoční trh. Ale nějak mu to nevyšlo - netrefil totiž optimální termín.... Tak se holt našla na dveřích KS Zvolen igelitka a v ní tihle tehdy 6 týdenní prckové. Výživový stav katastrofický (zřejmě nebyli dokrmovaní a máma už nezvládala), začervení příšerným způsobem. V dočaskách začali všichni rychle nabírat, jen Amy pořád ne a ne se chytnout. Marcela (stálá a nesmírně obětavá "dočaskářka") už z ní byla nešťastná. Obecně s ní míváme jediný problém - pokud se štěnda zdrží déle, vytvoří z nich buřtíky... Takže Amy byla opravdu výzva veliká, obzvlášť když její bratr baštil totéž a váhu měl prakticky dvojnásobnou. Naštěstí po opakovaném odčervování, probiotikách apod. se stav stabilizoval a váha se konečně hnula směrem nahoru. A tak mohla i Amy odejít do nového domova. Přesto však své sourozence zatím úplně nedohnala, např. její pražská sestřička už má 16-17 kg:-) Všichni jsou neuvěřitelně učenliví a jejich vazba na člověka je opravdu mimořádná. Většina z nich spí svým majitelům na krku a všichni si doslova vydupali postel:-)
Náš příběh o tom, jak jsme si pořídili Amy :-)
Amy je podle všech odhadů plemene staffordšírského teriéra zkříženého s boxerem. Nejsou bohužel známy rodiče, protože tento pejsek byl nalezen opuštěný v krabici spolu se svými sourozenci a tudíž i věk je pouze odhadován. Jedno je ale jasné, je to úžasný mazel, až snad postelový pes, který je natolik vděčný za každou pozornost, že jsme z toho pokaždé naprosto unešeni.
Ale abych to vzala od začátku. Já, panička, jsem vyrostla na vesnici, kde máme s rodiči starší fenku německého ovčáka a přítel, páneček, je naopak typický Brňák. Už jsme spolu sedmým rokem
a oba jsme velcí milovníci zvířat. Doma máme čtyřletou fretku a několik rybiček. Pořád jsme ale nebyli zcela spokojení. Přítel, který nikdy nevlastnil svého pejska přišel s myšlenkou, co si tak nějakého pořídit. Parťáka pro něj do práce - aby nebyl pejsek celé dny doma v paneláku sám. A tak jsem
se ujala iniciativy a prohledala spoustu webů. Žádný z pejsků nás ale nezaujal natolik, aby jsme
se stoprocentně rozhodli o koupi. Přece jenom je to velký krok.
Pak ale přišel zlom, kdy jsem ne webových stránkách v inzerátech našla bratříčka Amy. Už jen podle fotky nás natolik okouzlil, že jsem ihned volala a zjišťovala, zda už má svého pánečka. Byly jsme ale zklamaní, jelikož den předem už se páneček našel, a shodou okolností také Brňák. Slečna na druhé straně nám ale řekla, že pošle email s jeho sestřičkou, ať se mrkneme na ni. No, upřímně, už jsme to vzdali a nevěřili v žádný zázrak.
Ovšem jakmile přišel email (a to skoro hnedka), tak jsme si otevřeli fotku - tentokrát už na webu Home 4 Pets, a to byla prostě láska na první pohled. Světlejší sestřička s kukučem čerta nás doslova ošálila. Dali jsme tedy rodinnou radu a během týdne se s paní Yvonnou domluvili na předání. Štěstí bylo, že jsme se rozhodli vcelku včas, jelikož už Amy chtěl další zájemce. Ten byl naštěstí neúspěšný ;-)
A tak to přišlo. Doma jsme připravili pelíšek, přítel nakoupil výbavu a navařili jsme mrkev
s rýží a už jen čekat na druhý den. Při předání jsem byla se sestrou, a upřímně jsme se zděsili, jak byla Amy hubená. Neměla ani tři kila a tak mě jako první napadlo, jestli nám bude papat. No to byl hloupý nápad, takový psí lux jsem ještě neviděla. I listí je pro ni pochoutka :-D
Každopádně přes loužičku na uvítanou uprostřed pokoje a dvou střevních potíží je všechno naprosto tak, jak má. Pan veterinář z ní byl nadšený, tedy až na tu váhu, kterou ale hodně rychle dohnala. Teď má necelých pět měsíců a váží 12 kilo, a to odhadovaná váha byla v dospělosti 15 kg. Byla zcela zdravá, odčervená a očkovaná. Ze zdravotního hlediska tedy bylo všechno v naprostém pořádku. Je hravá, ráda se kamarádí s ostatními pejsky ale i s lidmi.
Amy se velice povedla a to doslova. Je neuvěřitelně šikovná. Umí množství povelů a kdo je vidí, tak hned zjišťuje, jak jsem ji to všechno naučila. Umí: sedni, lehni, vstaň, štěkni, zamávat packou, dát pac, plácnout si, lehnout si na bok, vyskočit do výšky na povel, poprosit, snížit přední packy na zem a zadek nechat nahoře, ke mně, zůstaň, místo, fuj, volno, hop... a to je snad všechno. Je toho vážně spousta! Jakmile je po ruce piškot, tak je jak na dálkové ovládání.
Jsme s Amy velice spokojení. Je to náš člen rodiny, bez kterého si už neumíme život představit. S Home 4 Pets vše proběhlo v pořádku, korektně a byli jsme dopředu upozorněni na Amy živou povahu a že je to terriér, tudíž na výchovu náročnější. I tak jsme se nevzdali a ještě, že jsme se tak rozhodli.
Přeji všem budoucím majitelům, aby měli také tak "šťastnou" ruku a opravdu neváhejte. Pokud si plánujete pořídit pejska, tady je to správné místo. Je jich tu spousta, a je o ně perfektně pečováno. Navíc byla Amy naučena na povel fuj a částečně na noviny a hlavně na jméno, což nám situaci velmi ulehčilo.
Za vše děkujeme!
Petra, Daniel a hlavně Amy :-)
Pár fotek pro pobavení:
Napsat komentář
Přihlásit se pro přidání komentáře
Přidat komentář jako host