"Jmenuji se Vendulka jsem jedna z 60ti hlavé smečky z Měnínské kauzy. V tom, místě, kde jsem žila mnoho let, každým rokem přibývala další a další štěňata a je s podivem, že nás to peklo, tolik přežilo. Jsem asi 8 - 10 letá holčička, malého vzrůstu, vážím 9 kilo a vypadám, jako jezevčík na delších nožkách. Neznala jsem lásku a péči svého člověka, neznala jsem pohlazení, ani čistý pelíšek, nevěděla jsem, co je to, tulit se ke své paničce. Mým životem byl vybydlený, špinavý dům, dvůr plný harampádí, co se dělo za plotem, nikdo z nás, neměl nikdy šanci poznat. Když jsem přijela k tetě, tiskla jsem se v rohu a nechápala, co se stalo, bála jsem se o sebe, chtěla jsem být neviditelná. Doteky a hlazení, jsem přijímala s obrovskou nedůvěrou a strnule, s vyděšenýma očima, ale ani mě nenapadlo ukazovat zoubky, spíš jsem chtěla zmizet. Velmi rychle jsem v dočasce pochopila, že se můj život obrátil vzhůru nohama, najednou mám každý den plnou mističku, rozvaluju se v peřinách, poznávám okolní svět, který je pro mě ale zatím ještě stále moc divoký a velký. Doma už jsem konečně veselá, moc ráda se mazlím a konečně dokážu i nadšeně vítat tetu s roztančeným ocáskem. Venku jsem stále ještě nejistá a bojácná, z hlasitých, neznámých a rychlých věcí i situací. Hledám velmi zodpovědnou a spolehlivou rodinku, milující páníčky, velmi empatické a laskavé, kteří mě zahrnou láskou, ale především hlavně bezpečným zázemím, kde si pomalu budu zvykat a kde spokojeně strávím zbytek svého života, vaše Vendulka."

"Jmenuji se Vendulka jsem jedna z 60ti hlavé smečky z Měnínské kauzy. V tom, místě, kde jsem žila mnoho let, každým rokem přibývala další a další štěňata a je s podivem, že nás to peklo, tolik přežilo. Jsem asi 8 - 10 letá holčička, malého vzrůstu, vážím 9 kilo a vypadám, jako jezevčík na delších nožkách. Neznala jsem lásku a péči svého člověka, neznala jsem pohlazení, ani čistý pelíšek, nevěděla jsem, co je to, tulit se ke své paničce. Mým životem byl vybydlený, špinavý dům, dvůr plný harampádí, co se dělo za plotem, nikdo z nás, neměl nikdy šanci poznat. Když jsem přijela k tetě, tiskla jsem se v rohu a nechápala, co se stalo, bála jsem se o sebe, chtěla jsem být neviditelná. Doteky a hlazení, jsem přijímala s obrovskou nedůvěrou a strnule, s vyděšenýma očima, ale ani mě nenapadlo ukazovat zoubky, spíš jsem chtěla zmizet. Velmi rychle jsem v dočasce pochopila, že se můj život obrátil vzhůru nohama, najednou mám každý den plnou mističku, rozvaluju se v peřinách, poznávám okolní svět, který je pro mě ale sice ještě moc chaotický, ale hezky už si zvykám na procházky a dění venku. Doma už jsem konečně veselá, moc ráda se mazlím a konečně dokážu i nadšeně vítat tetu s roztančeným ocáskem. Venku jsem sice ještě nejistá z hlasitých, neznámých a rychlých věcí i situací, přesto dělám velké pokroky a stává se ze mě úžasná holčička. Hledám velmi zodpovědnou a spolehlivou rodinku, milující páníčky, velmi empatické a laskavé, kteří mě zahrnou láskou, ale především hlavně bezpečným zázemím, kde si pomalu budu zvykat a kde spokojeně strávím zbytek svého života, vaše Vendulka."

"Jmenuji se Vendulka jsem jedna z 60ti hlavé smečky z Měnínské kauzy. V tom, místě, kde jsem žila mnoho let, každým rokem přibývala další a další štěňata a je s podivem, že nás to peklo, tolik přežilo. Jsem asi 8 - 10 letá holčička, malého vzrůstu, vážím 9 kilo a vypadám, jako jezevčík na delších nožkách. Neznala jsem lásku a péči svého člověka, neznala jsem pohlazení, ani čistý pelíšek, nevěděla jsem, co je to, tulit se ke své paničce. Mým životem byl vybydlený, špinavý dům, dvůr plný harampádí, co se dělo za plotem, nikdo z nás, neměl nikdy šanci poznat. Když jsem přijela k tetě, tiskla jsem se v rohu a nechápala, co se stalo, bála jsem se o sebe, chtěla jsem být neviditelná. Doteky a hlazení, jsem přijímala s obrovskou nedůvěrou a strnule, s vyděšenýma očima, ale ani mě nenapadlo ukazovat zoubky, spíš jsem chtěla zmizet. Velmi rychle jsem v dočasce pochopila, že se můj život obrátil vzhůru nohama, najednou mám každý den plnou mističku, rozvaluju se v peřinách, poznávám okolní svět, který je pro mě ale sice ještě moc chaotický, ale hezky už si zvykám na procházky a dění venku. Doma už jsem konečně veselá, moc ráda se mazlím a konečně dokážu i nadšeně vítat tetu s roztančeným ocáskem. Venku jsem sice ještě nejistá z hlasitých, neznámých a rychlých věcí i situací, přesto dělám velké pokroky a stává se ze mě úžasná holčička. Hledám velmi zodpovědnou a spolehlivou rodinku, milující páníčky, velmi empatické a laskavé, kteří mě zahrnou láskou, ale především hlavně bezpečným zázemím, kde si pomalu budu zvykat a kde spokojeně strávím zbytek svého života, vaše Vendulka."

" Jmenuji se Sára a bohužel jsem přišla o svou milovanou paničku. Pobyla jsem krátce v útulku, kde jsem byla velmi smutná, ale brzy jsem se dostala k tetě, u které nyní čekám na svou novou šanci, mít zase po boku svého milovaného človeka. Je mi 9 let a jsem kříženka jezevčíka, jen mám o dost vyšší nožky, než opravdové špagetky. Miluji svého člověka a nejraději jsem stále s ním, moc ráda bych měla zase spřízněnou duši, hodnou, laskavou paničku, která mě zahrne láskou a péčí, kterou potřebuji. Jsem moc hodná holka, ráda se mazlím a miluju i cizí návštěvy, které hned vítám a nechám se drbat. Doma si hraju s hračkami a lenoším na gauči, přitulená ke své paničce, ráda se proběhnu na pořádné procházce a pohyb mi není cizí. Ostatní pejsky moc nemám v lásce, raději bych měla celou lásku své paničky jen pro sebe a užívala si našich společných chvil, jako jedináček. Vaše Sárinka."

"Jmenuji se Žofinka a můj příběh je velmi pohnutý a smutný zároveň. Narodila jsem se kdesi na Balkáně, kde jsem žila jako pouliční pes. Protože mi bezprostředně hrozila smrt v tamním útulku, přidali mě před lety do převozu do Čech, kde jsem původně našla dočasnou rodinu, ve které jsem si velmi dlouho zvykala a získávala důvěru v lidi. Přijela jsem jako obrovský plašánek, zcela nekontaktní k lidem, neznala jsem pohlazení, vodítko, nic z toho, co spokojený pejsek běžně zažívá. Trvalo dlouho, než jsem si našla cestu k lidem, ač jsem nikdy nezareagovala nijak negativně, nebo snad agresivně, lidem jsem se vyhýbala, všechno a všichni, mě vším lekali a děsili. V rodině, kde jsem žila, jsem se naučila hezky fungovat, přišla jsem na chut mazlení a lidské lásce, sžila jsem se s nimi, ale stále jsem k cizím lidem důvěru neměla žádnou. Asi po roce mi našli domov, odkud jsem se po dvou týdnech ztratila, utekla jsem nedovřenou brankou a celý rok !! jsem byla nezvěstná. Ano, četete dobře, celý rok, kdy mě usilovně hledali a pátrali po mě, mě nikdo ani okem nezahledl, slehla se po mě zem. Po roce jsem se náhodou nechala zavřít v jedné zahradě na okraji Prahy, chytla mě odchytovka a tety mě tehdy našli jako nalezence v Troji. Vrátila jsem se na místo, které jsem dobře znala, do původní rodiny, kde jsem byla spokojená a šťastná, doufala jsem, že tu už budu smět zůstat, ale osud si se mnou znovu zahrál a já musela pryč. Začala me totiž napadat domácí fena, byla jsem tu v nebezpečí a tak jsem odjela do dočasné péče k Brnu, kde jsem dosud a tety se nyní pokouší o nemožné, a to, najít mi odpovídající, zodpovědný a bezpečný domov. Byť se tety původně domnívaly, že bych i zde mohla najít utočiště napořád, tentokrát si to kazím já, v dočasce napadám menší a slabší fenky a nejednou jsem už některé natrhla kožich. V mé původní rodině mezitím zemřela fenka, která napadala mě, nicméně tam už mě bohuže zpátky také nechtějí, po letech v Česku jsem tudíž zase na začátku neznámé a nejisté budoucnosti. Jsem 8 letá menší fenečka, typický voříšek, vážím asi 12 kilo. Na lidi jsem hodná, milá, ale k cizím lidem budu zpočátku zase stejně nedůvěřivá, jako už dříve. Jakmile si na lidi zvyknu, je ze mě obrovský miláček a mazlivá, něžná, milující holčička, nicméně stále u mě hrozí, že se něčeho polekám, využiju vaší nepozornosti a uteču.... Hledám zodpovědné, velmi trpělivé páníčky, kteří mají dostatečně zabezpečené obydlí, zahradu a kteří mě i venku na procházce budou mít na dvojím bezpečném jistění. Pokud chcete opravdu pomoci dušičce v nouzi a máte dobré srdce i odpovídající podmínky, jsem tu a hledám práve vás. Vaše Žofinka."